Čas, který ti nikdo nevrátí?

Už nikdy nebudu mít tolik času jako teď. Je to krásný, ale zároveň svazující uvědomění. Co když tady ten čas mimoděk darovaný prostě promarním? Ale tak jo. Klidně jo. Je v tom svoboda. Velká a hluboká jako moře. Stačí se do ní ponořit.  Beze strachu, že se utopím. To my, lidé jsme posedlí tím, všechno… Pokračovat ve čtení Čas, který ti nikdo nevrátí?

Syndrom Svitávka: Známý strach z neznámého

Když jsem přečetla několik vtipných komentářů o situaci v Náměšti na Hané, zasmála jsem se u události na facebooku Kurz nevhodného procházení hendikepovaných kolem malých dětí  Dokonce jsem jeden jakoby vtipný příspěvek sama napsala. Pak jsem o tom přemýšlela a došlo mi, že tohle přece nemůže pomoct. Neznám nikoho z Náměště osobně, a tak nemůžu… Pokračovat ve čtení Syndrom Svitávka: Známý strach z neznámého

Jak nebýt postižený, tím že jsem postižený

Celý život říkám, že nežiju s hendikepem, ale nechávám hendikep žít se mnou. Jsem totiž přesvědčena, že mě mé postižení nedefinuje. Jo, nechodím. A tak jezdím na vozíku. Jsem ale především člověk, pak až vozíčkář. Myslím, že tohle vidění své vlastní situace mi umožňuje žít šťastnější život. Odmítám sama sebe zavřít do nějaké, byť bezbariérové,… Pokračovat ve čtení Jak nebýt postižený, tím že jsem postižený