Trest za úspěch

Vždycky, když sdílím na sociálních sítích nějakou fotku ze cvičení nebo to, jak mě někdo drží za ruku a já stojím, s železnou pravidelností se v komentáři objeví nějaká vtipná poznámka. Velmi často o tom, že bych měla vrátit důchod. Jenže ten vtip trošku pokulhává. Kdyby ten člověk, co mě drží jen na chviličku uhnul,… Pokračovat ve čtení Trest za úspěch

Ve zdravém těle zdravý duch

Tento blog byl založen především proto, abych sdílela své pokroky ve cvičení. Že tomu tak úplně není, víme všichni. Ale možná díky rehabilitaci na Lize se to změní.

Jak nebýt postižený, tím že jsem postižený

Celý život říkám, že nežiju s hendikepem, ale nechávám hendikep žít se mnou. Jsem totiž přesvědčena, že mě mé postižení nedefinuje. Jo, nechodím. A tak jezdím na vozíku. Jsem ale především člověk, pak až vozíčkář. Myslím, že tohle vidění své vlastní situace mi umožňuje žít šťastnější život. Odmítám sama sebe zavřít do nějaké, byť bezbariérové,… Pokračovat ve čtení Jak nebýt postižený, tím že jsem postižený

O zradě pionýrského šátku

Probíhala poslední hodina. Nikdo už neměl sílu dávat pozor. Každý podvědomě posouval ručičky na hodinách. Nikdo nevyrušoval. Potemnělou třídou se nesl pouze výklad dějepisářky. ..... „Počátkem léta se ve vojenských újezdech konalo cvičení celé Varšavské smlouvy pod názvem „Šumava“. Po letech se ukázalo, že toto cvičení posloužilo k detailnímu rozpracování plánu uskutečněnému 21. 8. 1968.....“ Konečně… Pokračovat ve čtení O zradě pionýrského šátku

Když protneš cílovou pásku ….

prostoupí tě pocit vítěze. Neexistuje nic, Jenom ty a tenhle moment. Prostě z tebe všechno spadne a ty se vezeš na vlně vlastního úspěchu. ... takhle jsem si to vždycky představovala. Jenomže představy jsou někdy celkem daleko od reality. Tento blog vznikl proto, abych si do něj zaznamenávala, jak mi jde chození a rehabilitace. Hezký… Pokračovat ve čtení Když protneš cílovou pásku ….