Filetování pomela je činnost, která je zábavná, zároveň vyžaduje soustředění, někdy umí pěkně štvát a někdy můžete mít pocit, že se vám to vlastně úplně nevede. Myslím, že podobnost s životem není zcela náhodná.
Pomelo je zajímavé ovoce. Někdo mi říkal, že vzniklo křížením pomeranče a grepu. Někdo mi taky říkal, že vzniklo křížením pomeranče a melounu. Není pravda ani jedno z toho.
Pomelo žádným křížením nevzniklo. Je prostě úplně původní. Čirý originál. Tak jako život každýho.
Dalších zajímavostí o pomelu je fakt dost. Třeba, že se mu taky říká šedok. Což zní trochu jako čedok, ale tady je ta podobnost čistě náhodná. Tím si asi můžeme být jistí. Pomelo obsahuje draslík, což ho předurčuje k tomu, že jeho konzumací bojujete proti srdečním chorobám. A to je paráda.
Taky ale pomelo obsahuje furanokumariny, a to je vlastně dobrý i špatný zároveň. Pak taky má výrazně dobrý vliv na pleť a pevnější kosti. Jenže než tady ten zázračný vliv pomela můžete na sebe pustit, musíte pomelo oloupat. A tady nastává ten zlom. Bod ze kterého není návratu. Když začnete, musíte to dokončit. Ulepeným prstům a pokapanému triku navzdory. Tak moc se to podobá nějakému životnímu snu, který z počátku vypadá, že všechno půjde prostě lehce a jednoduše, ale pak se to začne kazit jde to hůř a nejradši byste ten sen hodili do koše. Každopádně tohle nikdy neuděláte s pomelem. Přece jen stálo vás nejmíň čtyři pětky a už se tady s tím celkem dlouho moříte. Od rozdělanýho pomela se prostě neodchází. Tak jako se neopouští sny a předsevzetí. Vždycky je totiž někdo, kdo vám s obojím může pomoct.

