Trest za úspěch

Vždycky, když sdílím na sociálních sítích nějakou fotku ze cvičení nebo to, jak mě někdo drží za ruku a já stojím, s železnou pravidelností se v komentáři objeví nějaká vtipná poznámka.
Velmi často o tom, že bych měla vrátit důchod. Jenže ten vtip trošku pokulhává. Kdyby ten člověk, co mě drží jen na chviličku uhnul, jdu k zemi dřív než bys řekl krypl. Což teda není zrovna superschopnost, která ti zlepšuje život.

Zlepšovat se, to by měli chtít všichni bez ohledu na hendikep. Jenže často touhu být lepší zabije strach, že přijdu o nějaké dávky.

Slýchám, a to ne zrovna ojediněle, že vozíčkáři radši nechodí do práce, aby je někdo nenařknul z toho, že jsou moc samostatní.

A to je prostě dost špatně.

A hlavně je to škoda…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s