Když protneš cílovou pásku ….

prostoupí tě pocit vítěze. Neexistuje nic, Jenom ty a tenhle moment. Prostě z tebe všechno spadne a ty se vezeš na vlně vlastního úspěchu. ... takhle jsem si to vždycky představovala. Jenomže představy jsou někdy celkem daleko od reality. Tento blog vznikl proto, abych si do něj zaznamenávala, jak mi jde chození a rehabilitace. Hezký… Continue reading Když protneš cílovou pásku ….

Reklamy

Hrdinové nekecaj a jdou do tmy

Pamatuju si přesně hodinu vlastivědy, kdy jsme si četli o 17.listopadu 1939. Byl to úryvek z deníku jednoho z pamětníků. Uchvátilo mě to. Směs strachu a odhodlání. Těch pár vět dráždilo mou obrazotvornost a zároveň mě utvrzovalo v tom, že se určitě chci dozvědět víc. Začala jsem číst knihy z tématikou 2.světové války. Na střední… Continue reading Hrdinové nekecaj a jdou do tmy

40 dní pěšky po chodbě na Lize

Titulek je zjevně inspirován knihou Ladislava Zibury, tím ale podobnost s pěším cestovatelem končí. Já narozdíl od něj neumím chodit a ani při svém snažení nebudu objevovat cizí kultury. Budu totiž chodit ve velmi známém prostředí, tedy na Lize vozíčkářů. Ve středu začíná půst a ten by měl být rámován postním závazkem. Jinými slovy něčím,… Continue reading 40 dní pěšky po chodbě na Lize

2016

V únoru jsem byla v Africe A to by vlastně mohlo stačit, protože to určilo ráz celých zbývajících měsíců. Vic věci dojidam, protože vim, ze v Africe by se to dojedlo určitě. Afrika byla důležitá taky pro moji viru, takový to obligátní srovnávání myšlenek nastane, protože Wi-Fi, aby pohledal V dubnu jsem byla na kurzu Příprava… Continue reading 2016